Co to je morální kocovina a proč se cítíme provinile?
Probudili jste se někdy s nepříjemným pocitem, že jste předchozí den udělali něco špatně, i když si nemůžete vzpomenout, co to bylo? Mrzí vás, když přemýšlíte o tom, jak jste se chovali nebo co jste řekli, když jste byli uneseni daným okamžikem. Hlava vám třeští a žaludek se svírá, jak vás zaplavují vlny lítosti. To, co prožíváte, je morální kocovina.
Co je to morální kocovina
Jednoduše řečeno, morální kocovina je špatný pocit po špatné činu. Pokud jste předchozí den udělali nebo řekli něco, čeho teď litujete, procházíte kocovinou, která nemá ale s alkoholem nic společného.
Náš smysl pro morálku – poznání dobrého a špatného – vede k emocím, jako je vina, stud a lítost. Morální kocovina přijde ve chvíli, když si uvědomíme, že to, co jsme řekli naší kamarádce, když jste byly unešeni, nebylo to správné. Ani to, že jste začali na jednoho z rodičů křičet nebo mu vyčítat, jak špatný rodič je, nebylo správné.
Máme vrozenou snahu vidět sami sebe jako dobré, morální bytosti. Když uděláme něco “špatného”, ohrožuje to náš obraz sebe sama. Morální kocovina je způsob, jakým naše psychika slaďuje naše činy s tím, kým věříme, že jsme. Pocit viny říká “udělal jsem špatnou věc”, zatímco stud říká “jsem špatný člověk”. Obojí nás nabádá k nápravě a k tomu, abychom příště jednali lépe.
Přenesení se přes chyby
Nejzdravějším přístupem je odpuštění sobě samému. Uznejte svou chybu, případně ji napravte a zavažte se, že se polepšíte. Pamatujte, že to, co jste včera řekli nebo udělali, bylo podle vás v ten moment správné. Teď to jako správné nevnímáte, ale to, kým jste byli včera, nezměníte.
Cítili jste to tak, nebo jste se neovládali, a ta špatná slova z vás zkrátka vypadla. To ještě ale neznamená, že nejste dobrý člověk.
Vyčítání si často věci ještě zhoršuje. Promluvte si s ostatními, kterých si vážíte; zjistěte si jejich názor na situaci a na svou povahu. Jejich podpora vám může pomoci přehodnotit vaše vnímání sebe sama. Nebo ještě lépe, promluvte si s danou osobou, které jste ublížili, omluvte se a ujistěte je, že jste jednali impulzivně a bez přemýšlení.
S časem a úsilím můžete morální kocovinu překonat. Využijte ji však jako příležitost k učení a posílení svých hodnot. Jedno uklouznutí vás nedefinuje, a proto se i nadále snažte být takovým člověkem, jakým toužíte být. Svým odhodláním k pozitivní změně si vybudujete sebedůvěru.
Jak se vyrovnat s morální kocovinou
Odpusťte si
Prvním krokem je odpustit si svou chybu nebo špatné rozhodnutí. Každý někdy “uklouzne” jak já tomu rád říkám, proto se snažte nebýt na sebe příliš přísní. Řekněte si, že jste jen člověk a že jste s informacemi, které jste měli, dělali to nejlepší, co jste v danou chvíli mohli. Cvičte se v soucitu se sebou samým. Berte to tak, že to se stalo se stalo. Nemůžete se vrátit do minulosti a chovat se jinak. Můžete se ale poučit a příště jednat jinak.
Přijměte odpovědnost
Jakmile si odpustíte, převezměte odpovědnost za své činy. Uznejte, co jste udělali špatně, a pokud je to možné, napravte to. Omluvte se všem, kterým jste mohli ublížit. Převzetí odpovědnosti za své chyby pomůže zmírnit pocity viny a usnadní vám jít dál.
Poučte se ze svých chyb
Zkuste se na své morální pochybení dívat jako na příležitost k růstu. Zeptejte se sami sebe, co se můžete z dané situace naučit, abyste se vyvarovali opakování stejné chyby. Poté si vytvořte plán, jak budete v budoucnu podobnou situaci řešit jinak.
Příště se chovejte jinak
Pokud jste svým jednáním způsobili škodu, udělejte vše pro to, abyste vše napravili. Upřímně si promluvte s každým, koho se to dotklo, omluvte se a zeptejte se, jak to můžete napravit. Pokud jste měli vždy tendence mluvit bez přemýšlení, teď se pokaždé zastavte a myslete než vypustíte slovo.
Život jde dál
Jakmile se z chyby poučíte, napravíte ji a odpustíte si, je čas jít dál. Zbavte se pocitu viny a lítosti a zaměřte se na přítomnost a budoucnost. Zabývání se minulými chybami vám jen zhorší náladu a zabrzdí váš osobní růst. Přijměte to, co se stalo, a využijte to jako motivaci k tomu, abyste se stali svým nejlepším já. Ano, udělali jste chybu, ale život jde dál.